střípky

Dešťové polibky
tvých mokrých loken
dřevěné kolíbky
u rozbitých oken.

Zima je pod kůží
krade ti peřinu
seženu růži
vyčkáš-li vteřinu.

Uklidni sebe
v postýlce bezpečí
zlatavé nebe
volá tě ke zteči.

Srdce je ukryto
ještě je čas
navždy v něm vyryto
slyš nitra hlas.