Anotace: Dnes si je lidé evidentně šetří jen na slavnostní příležitosti...
Jaro ve vzduchu, teplo na duši.
Šla jsem ulicí,
naproti mě cizí paní.
Věnovala jsem jí jarní úsměv.
Zůstal nepochopen. Ztracen v překladu.
*
O mé srdce ze zlata v zastavárně nebyl zájem.
Prý: "Na co by to někdo chtěl?"
Marně jsem myslela, že se to hodí.
Ale nač? Došlo mi za chvíli.
Co s ním ve světě, kde lidé zřídkakdy utrousí emoci...
Asi měla nějaké starosti zrovna.. A možná si jí pak třeba zvedla náladu svým úsměvem. Dodatečně, snad:)
05.03.2011 11:13:00 | Wor
"Věnovala jsem jí jarní úsměv.
Zůstal nepochopen. Ztracen v překladu."
Ztracen v překladu... To se mi hodně líbí. :-)
05.03.2011 11:04:00 | TetaKazi
Takovíhle lidi se nejspíš ani sami neumějí smát. Je mi té paní líto. Ale není nic krásnějšího, než když se na Tebe někdo nezištně usměje :) Za tohle STovku.) (Taky se usmívám na cizí lidi. Když už nic, aspoň mi to víc sluší :))
A STO i za zpracování, líbí se mi.) Keep smiling =)))
04.03.2011 18:53:00 | Ollie