Sníš a máš svůj svět
ráda se Ti dívám přes rameno
a počítám, kolik to bude vět...
Nebude jich moc,
víš?
zapadlo slunce,nadchází noc,
a já sním,
stejně tak i ty sníš.
potom možná uvěříš,
slovům mým.
Věřím zázrakům,
i přáním
Pár drobných náznaků
máš v mých básní...
Snad přání budou vyslyšena
pro zázraky budiž prostorem život sám,
neb žití nedrží nijaký rám,
ty,nádherná žena,
básníkem vykreslena,
přáním i zázrakům otevřena.
Slova Tvá, tak krásně hladí
však na duši mám velký šrám
Můj dopis nezná adresáta
i když by ho každý bral
Ozvěnám se líbí
můj hlasitý pláč
Proč mé srdce pořád křičí
jdi jsi přeci hráč...
To není křik,ale volání.
Volá z tebe touha,
připravena k zamilování.
Ta pauza byla už tak dlouhá....
Věř mi,já znám tvůj osud,
je v něm tolik lásky,
co nepoznala jsi dosud.
Čteš mi z ruky
hádáš můj osud
Teď jsem já na řadě
Velké díky a pusu...
"Kett @ coolsender"
Líbí se mi obsah, je žádostivý a upřímný, pro mě do citů zapadající a srovnaný... ale trošku výkřikový. ST!***
19.03.2011 23:16:00 | NikitaNikaT.