Jsme stejní a přece tak jiní
Jsme stejní a přece tak jiní
Naše těla s rukama propletenýma
-stromy s větvema zakleslýma.
Krev rudá s krevním barvivem
-duše s mízou a bělavým pletivem.
Hlava blonďatá,tmavá nebo zrzavá
-koruna žlutá, růžová či bělavá.
Nohy nesou nás celým životem
-kořeny hluboké drží kmen.
V jarním šeru tak zpodobněná
-jsou stejná a přitom tak jiná.......naše těla
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Do pařezu díru zasypu tuto ledkem zaleji vodou a utěsním špuntem. Po čase cca rok už to co drželo trouchniví.
27.03.2011 20:14:00 | umělec2
... jsou stejná a přitom tak jiná.......naše těla, hlavně že se nechají spojit v jedno.
27.03.2011 12:38:00 | Psavec
stromy však neškodí
neznají zákeřnosti zápletek
svou vnitřní silou vévodí
a pokojně by rostly klidně věk...
27.03.2011 08:52:00 | šuměnka
