---------------------------
Záhadná jako stavba Pompidou,
stejně divoká a chladná,
plná vášně a tklivých nápadů,
podivná až vadná...
Pod kůrou stromů,
ve vrstvě lýka,
potichu naříká,
potichu vzlyká.
Pod tíhou zármutku,
motýl z kukly nevzlétá,
je uvězněn v ní napořád,
na měsíce, na léta.
Naříká a nevzlétá...
Proč se nikdo nechlubí?
Když má hlavu v potrubí.
.
Uklidńuje mě a dělá mi obrovskou radost, že ještě existují lidé, kteří umí psát.
09.06.2011 21:07:00 | Lasska