Ve vsi jaté lunou jasnou
kde vítr hraje na lyru
Jde trhan v šatech po otci
jsa zasněn vráží do prken
jenž po schodech smrt zvou
by přiložila ruku na krk těm
kteří marnotratně žili
Pohroužen v myšlenkách běda
stráže spatřili jej bystře
vyraživší s cinkotem by chytili
toho jenž vyrušil je ze spaní
zač jej čeká smrti náruč.
jen vítr hraje na lyru
ve sporém svitu Luny bledé
do vlaštovičky z papíru
kovový vláček krutě vjede...
20.04.2011 10:07:00 | šuměnka