Hudlali muzikanti
u kovaných vrat
bez zpěvu
v tichu stínu tisů
o jinakém čase
a klidu nostalgickém
ve kterém zavíráme
knihy básní
abychom sami
žalovali světu
že poklid byl zaškrcený
strunou nové doby.
Hvězdy ale stále svítí
do tónů písní beze slov
a hladí oči
mlžnou září
která zastaví čas
a strunu povolí.
Ve výdechu volnosti
opět víly vykročí
svým krokem tanečním
a mládenci
rozčileni touhou skutečnou
rozervou mech mýtinám
v křeči marných snů
kterým rosa
odcinkává nový den
co vykročí
aby znovu strunu utáhl.
První verš je dokonalý, ale druhý je taky výborný.
Já jenom zapoměla, že ten první nemá chybu.
03.02.2006 06:36:00 | Anny
Líbí se mi moc, jako Tvůj mandarin.
Lehce plyne rým a má bongo - rytmus, jo a výstižné přívlastky.
03.02.2006 06:33:00 | Anny
Začetla jsem se...
a najednou zjistila,
že prostě nedýchám...
asi jsem uletěla
někam jinam... :o)
Ju, je třeba snít...
díky za tvá krásná slova...
01.02.2006 11:42:00 | Cecilka