Anotace: O klidu těkavém, ve kterém i struna praskne.
Hudlali muzikanti
u kovaných vrat
bez zpěvu
v tichu stínu tisů
o jinakém čase
a klidu nostalgickém
ve kterém zavíráme
knihy básní
abychom sami
žalovali světu
že poklid byl zaškrcený
strunou nové doby.
Hvězdy ale stále svítí
do tónů písní beze slov
a hladí oči
mlžnou září
která zastaví čas
a strunu povolí.
Ve výdechu volnosti
opět víly vykročí
svým krokem tanečním
a mládenci
rozčileni touhou skutečnou
rozervou mech mýtinám
v křeči marných snů
kterým rosa
odcinkává nový den
co vykročí
aby znovu strunu utáhl.
03.02.2006 06:36:00 Anny
První verš je dokonalý, ale druhý je taky výborný.
Já jenom zapoměla, že ten první nemá chybu.
03.02.2006 06:33:00 Anny
Líbí se mi moc, jako Tvůj mandarin.
Lehce plyne rým a má bongo - rytmus, jo a výstižné přívlastky.
01.02.2006 11:42:00 Cecilka
Začetla jsem se...
a najednou zjistila,
že prostě nedýchám...
asi jsem uletěla
někam jinam... :o)
Ju, je třeba snít...
díky za tvá krásná slova...