Úplněk 17.4.

Anotace: .................

Sleduji tu dívku
co jen se odráží ve svitu měsíce
a nemohu od ní odtrhnout oči
je to ta
po které jsem toužil
každý den za dnem

ale nikdy jsem jí nedokázal do očí říct
ty si ta, pro kterou bych…
vylétl ke hvězdám

nikdy nesmíme zapomenout
kdo jsme
o čem jsme snily
jinak se budeme dívat na měsíc
a uvidíme tam jen sami sebe
své skutečné já
ne jen tu schránku
ve které jsme schováni
to ví mnoho lidí
často ale zapomenou na vše
pohltí je moře
tak jak pohltilo mě
za to se stydím
mé svědomí mi to šeptá
černý stín za mnou
iluze na měsíci a ve vodě
již nikdy nechci zůstat v kleci
obyčejného života
chci žít životem bohéma lásky.