Nic a prázdnota

Anotace: Jak člověk podlehne světu...

Jen holé stěny,
pár kovových mříží,
špinavý strop
z výšky na mě shlíží.


Nikdy nic nebylo
a víc už nebude.
Všechno jsem zahodil,
bezmocný osude.


Co jsi mi dal,
já bezceně zahodil,
kéž bych se ještě
podruhé narodil.


Všechno to lákavé
mé jméno volalo.
Rozum a svědomí
v dáli se toulalo.


Následky činů
musím v cele nést,
jen nic a prázdnota
dále bude kvést.