*
v zemi bílých oblaků
prošla kouřovou clonou
a vpustila zadním vchodem
stovky let modliteb
na skále
vyrostlé ze samých peříček
stál on
zaříkávač
ruce jak klikaté řeky
nechal proudit bouřlivostí času
a ze zrcadlových obrazů
odlitých z nejhlubších tajemství
stavěl impérium
pak
sečetl několik neznámých důvodů
přidal něco strachů
pár manželských okovů
dvě či tři prohry
a šílenou fantazii
tak stvořil talisman
pro nepokojné duše
co i z temných nocí
vykouzlí
letní vstávání
s kouřovou modlitbou
a snídaní ve dvou
*
Lehce k zamyšlení, jenom jsem si na kohosi vzpomněla, že ne všecko se vydaři na poprvé, někdy ani ne napodruhé... ST!***
04.05.2011 09:42:00 | NikitaNikaT.
talisman zlenivěl
zrcadlo přestalo odpovídat
zaříkávač, sklerotik, zapomněl formuli
a smutný stůl je polit zbytkem nedokončené snídaně
:
jen okovy se spokojeně smějí...
***
Jiří
04.05.2011 08:29:00 | j.c.