Provázel jsi mne dětstvím, seznamoval mne se světem. Učil mne, jak brát lidi.
Žil jsi se mnou mé problémy, přebíral moje starosti a dělal z nich svoje.
Nabízel jsi mi moudrost, svojí zažitou, poznanou, zděděnou i neptředatelnou.
Něco jsem pobral, bohužel ne vše. Nikdy bych nemohl žít svůj život, kdybys mi předal vše.
Musím udělat chyby, kterých ses také sám dopustil. Projít si bolesti a zažít zklamání.
Jedno vím jistě a jednomu jsi mne naučil. Važ si rodiny, přátel a dej abys jim odpustil. Jen málo stojí za vztek a nenávist. A hlavně to, že bez tebe, je toho špatného mnohem víc.
Já od dědečka dostala kdysi nezapomenutelnou vzpomínku do památníčku. "Nezoufej nad každým nezdarem, v životě se musí bojovat." Kéž bych ho dnes víc poslouchala:) Napsal jsi to krásně. Máš můj upřímný tip:)
03.11.2012 17:19:50 | Písnička...