Déšť!

Anotace: Jednou tak prostě pršelo...a já přemýšlela...

Poslouchám ty kapky deště,
pro někoho klidné,
pro mě však tolik záhadné.
Déšt, jen ten mi připomíná,
jak často se na některé věci zapomíná.
Ten déšť..je jak život sám
a nikdo není jeho pán.
Už ho slyším, ten šum v dáli,
to jako by si skřítci povídali...
Asi tuší, že se blíží konec...ten konec jejich bdění
a kdy opět upadnou do zapomění.
Už je skoro neslyším...a nebe už nepláče
a žádný dešťový skřítek radostí neskáče.
Ale já vím, že to není konec
a brzy začne opět déšť po oknech téct
a dešťové tajemství opět ovládnou skřítci dešťoví...
je to jen přeci jejich království...!