Zde v prachu cesty
tulák se válí
tichounce volaje k nebesům
že jako on
i jiní padli
a delší cestu už nesnesou
Vítr prach víří
a listí trhá
Vláčí je něžně po stráni
Tak jako já
tvář mnohdy němá
slova svá hledá k vyznání
Slunce se skrze
mrak dolů dívá
Paprsky spouští jak provazy
A jako ono
každý si snívá
že tímhle tím nic nezkazí
Však měsíc z nebes
Znaveným poutníkům
svítí jen lehounce na cestu
Vítr prach zvedá
k bolavým kotníkům
a dobré skutky jsou bez trestu