Ledové slunce
z modravých hor
skřeti již vylezli
ven ze svých nor.
Sháněli potravu
za svitu měsíce
měl tu být jeden
však jich jsou tisíce.
Zaplaví údolí
rozšlapou pole
a kudy prošli
duše jsou holé.
Zbyl po nich děs
a v očích strach
z příbytků našich
šedivý prach.