Cesta temným lesem

Anotace: Mladý člověk utíká z domu.

Kráčím tou přírodou,
kráčím tou přírodou sám,
domov je tak daleko, v nedohlednu,
slzy v mých očích utírám.

Zklamal jsem otce, matku i děda,
už je to dávno, ne dnes,
zpátky se vrátit nedokážu, jen běda,
dávám se na cestu skrze temný les.

Lesy jsou kruté, jak příroda sama,
lehce mě nenechá si jít,
kdybych se choval jak si kdo žádal,
nemusel bych takto žít.

Co dělat dál, v tichosti kráčet temným lesem,
či vrátit se zpátky?
Nohy už křičí: „My tě dál neunesem,
vrať se zase do pohádky!“

Srdce mi zpívá svobodnou píseň,
„můžeš kdekoliv, kam jen chceš“,
ale budu jen sám a neuhasím svou žízeň,
„a zpátky domů nedojdeš“.

Zklamal jsem, zklamal,
jiný život mě lákal,
tak vydal jsem se na cestu temným lesem
a do smrti plakal.

(David Ignác, 28.6.2011)