až setmí se a hory zčernají
odím se do hvězdného jasu
konečky prstů jeho tvář němě zkoumají
umdlené oči vidí za víčky jeho čirou krásu
než dotekem zří mé vyznání
obklopen nočním hávem
rozplynut v nastalém svítání
odpouští polibkem a sněžným ránem