Anotace: ... a všechno je jinak ....
Myslela jsem, že máš pro mě svoje srdce ze zlata,
teď už chápu, že v něm bije symfonie devátá,
řvoucí tóny přehlušují zpěvy ostatních,
nechceš slyšet něžné tóny, nenávidíš smích …
Myslela jsem, že mi podáš svoje srdce na dlani,
marně čekám, schoval si je do výčitek k snídani,
k černé kávě hořká slova polykám,
jen se divíš, že už zase utíkám???
Myslela jsem, že Tvé srdce toužíš láskou naplnit,
chceš mě jenom převychovat, odnaučit snít,
nebaví mě dokolečka urážky a omluvy,
nejsem ta, co tiše v koutě svoje záda nahrbí…
Celé týdny vodila mě láska s páskou na očích,
je čas prozřít, připustit si, že máš srdce žraločí …
byla marná moje snaha najít stejné tóniny…
ty neumíš MOJE, TVOJE dát do jedné roviny.
I tohle dobře znám.. tak ať se hryže sám, má jenom sebe rád, neumí dávat, chce jen brát? Tak ať!
01.09.2011 13:18:00 | jita.1965
Říkáš:
"Žena má být cudná
tiše v koutku stát".
Mně připadá spíš nudná
a tou se nechci stát
kde je ten chlap co střádal
perličky mých úsměvů
koketně pošilhával
u sukně okrajů.
Oponenturu skládám
zbytečně, já vím
kdybys mě nepokáral
tak bys těžko žil
A co já ?
Sama se popravím! :o))
ST!
23.08.2011 17:19:00 | hašlerka