Byl jednou jeden král,
sám nevěděl co s nimi,
pěněz měl,že se v nich i koupal,
ale jeho lidé..ti hladem umírali.
Král žil si přeci v přepychu,
a dobře věděl co je za bránou,
ale nevšímal si sluhových popichů,
dal ho jednoduše vypravit za popravou.
Byl tak krutý,ten náš král,
ale jednou přišel mladý hrabě,
zrovna na krásný bál,
a do královy přízně se vetřel hravě.
Krále svrhnul co by dup,
lidem dobrou práci na dvoře slíbil,
ale jakmile měl jistý trůn,
do posledního si je podřídil.
Jako v pohádkách,
tak i dnes ve světě,
králové jsou si jisti častokrát,
za to Hitlerové,ti nevidí si na špičku nosu ve své pýše
Nesmíme dovolit dalšího hrabětě,
lid se tenkrát měl špatně,
ba pozor i na dalšího krále,
ale dnes bychom už neseděli...jen tak..tiše..
ahoj,
čet sem pár tvých básniček. že tu a tam vázne rým nebo rytmus to asi cítíš sama. ale na rozbory a kritiku jsou tu jiní.já nejsem literát a za básníka se taky nepovažuji. je dobře že píšeš. tak jak umíš, ale píšeš. vydrž a ono se to podá, uvidíš. měj se.
12.02.2006 03:14:00 | j.c.