Začínám se dívat více po nebi
hledám alespoň všechno
Dnes jen kostlivci ve tvaru mraku
a rozfoukaná žebra jako jejich kosy
a kosy jako jejich prsty
hladící modrý samet
moc jednoduše
Dotkla se mě věčnost
nebo On
tak samozřejmě
jako záblesk v oku
jako tlukot srdce
Jako když se podlamují kolena
při každém poprvé
***
Na dna oderských rybníků
kladou se vzpomínky
z projíždějícího vlaku
na úplně něco