Nádobu nitra proděravěl déšť luny
Nádobu nitra proděravěl déšť luny
Anotace: Když zamete věž hořící svící srdce vinu..
Vybírá měsíc zlatou lžící
z noční oblohy špínu
zametá věž hořící svící
srdce vinu
dívám se dívám
do báně teče z nebe med
do báně do konve
na dvoře místo jabloní
růžový roj motýlů si sed
nádobu nitra proděravěl déšť luny
vytekla do ticha tma
do uší něžně mi šumí
Malý Vůz kolama
nemyslím na křivdy vůbec na ty
co ostří smutek a zlost
do dálky bliká letí
odkoplé hvězdy chvost
verše po papíře rozstříkly se
vidím děvčátko jít
před lety nosila slunečnici
slunečnice na očích
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Děkuji Vám moc za komentáře. Dříve jsem byla samá interpunkce. Teď je vše fuč. Asi by to chtělo zlatou střední cestu. Občas mi srdce bouchá arytmicky, to je fakt. Moc díky a dobrou noc přeji.
15.09.2011 23:19:00 | Magdalena Křenková
Krásna,v poslednom verši mi niečo rytmicky nesedí,čo nič neuberá na čarovnosti metafor.Pred očami mi nakreslila obrazy chalúpky,oblohy plnej blikajúcich hviezd,vône lesa a zarosenej trávy.Silne obrazová :)
15.09.2011 22:33:00 | Terulienka
