Strach

Anotace: Já se prostě o lidi, které mám ráda, budu vždycky starat a bát...

Řekni mi a řekni hned, 

špatné je, tak mi na někom záležet?
Je zlé se bát jestli dobře cítíš se,
když vím jak balancuješ na římse?

Pověz zlatíčko mi odpověď...
Strach mám, když vidím průsvitnou tvou pleť.
Když vím, jak jsi unavená, co cítíš,
bojím se nemocí, co spíš tak chytíš...

Pod očima kruhy,
máš asi v odpočinku dluhy...
A ač se usmíváš, už jedeš nadoraz,
vidím to, cítím to, chci chránit tě před tím zas.

Chodíš jak stín, po chodbách se vznášíš.
Co se ti děje, co zlého asi snášíš?
Jsi tak unavená... Je toho tolik na zvládnutí,
vypadáš, že sílu bere ti i každé další nadechnutí...

Tak sebejistá, energicky mluvíš k davu lidí...
Pak přestaneš hrát. A mé oči tohle vidí.
Je zlé, mít o tebe v těch chvílích strach?
Vždyť vím, stres, únava, to radosti je vrah.

Jistě, že strachuju se o tvé zdraví...
A sotva přepínáš se jen tak, že tě to baví.
Já bojím se, jistě, zda v pořádku jsi
a píšu znepokojené ti, má milá, dopisy...

A víš proč? Na tobě záleží mi velice...
Už celé týdny, roky, měsíce.
Jsi výjimečná, nejlepší jsi z lidí,
hlouběji nahlížíš, než oni kdy uvidí...

Mám tě ráda... To ale dobře víš.
Nezapomeň na to, než to znovu uslyšíš.