Anotace: mezi trochou času
Divím se tomu,
že trsy černých hroznů,
nohy tarantulí, drť stresu
jsou stejně hlavní přísadou.
čím bělejší džbán je rozlévá
tím sládne chuť
sny růžoví
tón je delší
přikrývám sochu z bílého kamene
černým pláštěm
a nad hlavou mi bije nesmírné srdce
stačí lusknout prsty
a všechno bude,
nenechám tě ale odejít,
ani sebe ne,
prosvětlenou ulicí
hranatých, bílých domů.
03.06.2023 11:59:17 Frr
moc se mi líbí. Rád jsem ji četl a omlouvám se, že jsem ji kdysi přehlédnul... ST*