v tmách...

byl jsem ukrytý
pod hladinou
v zahradním jezírku
a skrz vodní hradbu
pozoroval dívku
co byla jen tak
ve sněhobílém tílku
s emotivním motivem
na prsou
ležící osmičku...

obtančila ladně několikrát
opadávající lísku
sesbírala její šustivý háv
a vpletla si do vlasů
hrst pestrobarevných lístků...

pak rozžehla prskavku
voda se vzrušeně vzedmula
do rustikálního sloupku
omámené světlo podlehlo
tak jako já
jejímu ohni v koutku
oka
a jiskřivě se sbíhalo
v rozžhavených stružkách
do jednoho bodu...

usmála ses...

vítej poutníku...

díky tobě
konečně hořím
víš
čekala jsem mračna věků
tak sama ve svém hoři
až mi podáš ruku
plnou lávových uhlíků...

má Ness...