Rozevři dlaň
Rozevři dlaň
Anotace: ...trošku zvláštní, ale jsem překvapená co ze mě vypadlo opět po delší době:) Možná je to ovlivněné nějakou chřipkou, co sem kdo ví kde pochytila:)
rozjedem valčík..
Tři takty :
...raz dva tři
...raz dva tři
Slyšíš?
Tak se neostýchej..pojď za mnou,
chytni mě za ruce
a bude to náš valčík smutných tónů...
Až dotančíme k čáře srdce
navždy se ti do ní vpíši
podpatky střevíčků
a kousky slz
mrazem rozbitými
v zimních večerech...
Tenkrát ta malá hnědooká holka
na rohu, co stála
a čekala
je rozbíjela..
Ale to už si asi zapomněl...
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskTy naše tanečnice! :-) Nevšední, spontánní, krásná, i ta báseň.
01.03.2006 07:55:00 | Krtica
Až dotančíme k čáře srdce
navždy se ti do ní vpíši
podpatky střevíčků
a kousky slz
mrazem rozbitými
v zimních večerech...
tahle mi mluví přímo ze srdíčka..je překrásná
26.02.2006 09:16:00 | Sunny
Překrásná kompozice slov a unikatni myslenky vlozena do tvych versu ode me mas jednoznacne za 100
22.02.2006 17:32:00 | Carlos
Jo, to znám, člověk se někdy sám diví, co z něj vypadne. Pěkná.
21.02.2006 14:39:00 | JardaCH
nesmutni ty malá hnědooká holko..
nech se rozehřát tou dovádivou polkou :o))
21.02.2006 14:23:00 | šuměnka
Vážně, krásné, posmutnělé..nádhera prostě. Tleskám :)) 100
21.02.2006 13:51:00 | BlackTangerine
To je tak krásný, až mě příjemně mrazí v zádech. Paráda. 100
21.02.2006 13:10:00 | Buližník