Anotace: Báseň trochu stará, ale přece....je už na vás, jak si ji vyložíte...
Tiše před Tebou sedím,
nic neříkám,
protože mám jazyk svázaný svými city.
Ale mé nitro mluví....
Každá, i ta nejmenší buňka křičí za mně.
Každá molekula se ti skládá k nohám...
...a vyznává se Ti...
V Tvé mysli se něco děje,
já však nic nezmůžu,
tam v hloubi všechno brečí,
protože nemůžu....NEMŮŽU...
...dobré,ale - kousek na to závěru je neurčitý,ale v podstatě - je to jedno :-)
05.05.2008 01:29:00 | WAYWARD
Pěkné city,ale abych řekla pravdu,ikdyž jsem ji četla několikrát za sebou..ztrácela jsem se...přišla mi taková o něco obraná,nějaký kousíček,který by vše slepil do jednoho celku..
20.07.2007 18:57:00 | TemsteaG
Myslím, že přesně vím, co tím chtěl BáSnÍk říct ... A taky vím, že je to perfektní dílko ...
12.06.2007 18:42:00 | Zuz.