V okně se stmívá
a bílý rám
modrého zdiva
pluje, jak prám.
Řeknu Ti: "vším si!,"
a slyším kosa
z okenní římsy,
když vcházíš bosa
do mého chvění
kolibřích křídel,
je po setmění
a vůně mýdel
ze skříně šedé
s touhou se mísí,
mažeš mě medem
ze zlaté mísy...
Také mám rád krátký verš, ale je dost těžké jím psát, aby to znělo přirozeně, což se ti celkem povedlo.
01.03.2006 10:38:00 | JardaCH
Jak kapky na římse,
jak píseň kosí
já trochu bojím se
trochu Tě prosím
co bylo k snídani
to bude k obědu
malinko líbání
..a mísa od medu
Moc pěkná,náladová,krátký verš je kumšt,ale Tobě to zní krásně.
01.03.2006 10:20:00 | Branwen1
Osladit život
dotekem něhy
a zanechat ho
tak provoněný...
co víc si přát? :o)
Je nádherná!!
01.03.2006 10:11:00 | Cecilka