Anotace: O mé toleranci.
Vy i já milujeme na svých tvářích hladkou dlaň slunečného vánku.
Jak v obavách tajíme dech, vždycky když obracíme stránku…
Jak pokorně skláníme hlavu, když slyšíme slovo čas…
A i když snad každý človíček o něčem jiném sní,
jsme si my lidé všichni tak nějak podobní.
Je ve mně kousek každého z Vás…
Básnířko, zvolna se prokousávám od jedné ke druhé a narůstá ve mně moc dobrý pocit. Máš nepopiratelný telent!
20.03.2006 09:22:00 | Krtica