Rozhodnutí
Rozhodnutí
Anotace: ...možná skutečnost, možná snění, možná nad životem krátké zamyšlení...
Otvírám branku… dík zapomnění pěkně zrezivělá,
za ní zahrada ozářená posledními slunečními paprsky,
první pohled směle přeletí místa zpustošená…
ještě sním?
Zplaněné růže… však jejich květy pořád omamně voní,
přestože kopřivy se snaží spoustu živin ubírat,
potřebovala jsem do těchto míst dojít,
abych věděla, jak začínat.
Už soumrak padá… se světlem políbí se stíny,
minulost s přítomností najde společný bod,
našeptává, že celou zahradu ovlivní
můj další krok.
Jdu dál… jsem pevně rozhodnutá, i když trochu rozechvělá…
a branka železná za mnou zůstává otevřená…
Komentáře (14)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Líbí. Tohle se mi líbilo:"se světlem políbí se stíny".
Tak tedy líbám. S pozdravem Stín.
30.04.2006 23:47:00 | WhiteShadow
Moc krásně posané pocity. Nejdřív jsem chtěl napsat do komentíku cosi veršovaného, ale je škoda to svou neumělostí kazit. Stovečka.
29.03.2006 19:38:00 | risik
Tu odvahu,
rozhýbat bránu zarezlou
to vykročení do slunce
které mnohdy člověk vídá jen ve vzpomínkách
tu odvahu ti závidím
já
člověk nerozhodný
dnes již bez vůle.
22.03.2006 12:41:00 | Jan Urban
Správný krok jsi učinila,
že jsi branku otevřela.
Přeji Ti ať postupem času
máš zahradu v slunečním jasu.
15.03.2006 16:28:00 | Roko
jo..rozhodnutí..
ale to, žes branku otevřela je velká věc!!
tak vstup tam s chutí..
když srdce se ti rozklepe..já přijdu na pokec :o))
14.03.2006 12:13:00 | šuměnka
To víš, že tvé další kroky ovlivní celou zahradu - a možná i tebe.
A růže, co omamně voní, potřebuje vnímat ruku tvou.
Jdi, jak ti tvá duše napovídá, otevřeno nechala jsi za sebou...
13.03.2006 11:34:00 | Mourek
