Topíš se mi v dlaních
Topíš se mi v dlaních
Topíš se mi v dlaních,
jak stříbrná rybka,
co v náladách ranních
své pochyby koupe.
Šplouchneš znenadání,
pak se vloudí chybka
do jarního tání,
jdou myšlenky hloupé.
Pluješ proti splavu
v lesku derniéry,
ve stříbřitém hávu
mnou, jak řekou plyneš.
A do zpěvu pávů
prošumělé éry
provolávám slávu,
když pozvolna hyneš.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Teda... Koukám, že mám dalšího človíčka ke čtení.
Písmenka mi sami kloužou do hlavy - moc, moc pěkně se mi to čte. :o)
04.05.2006 16:25:00 | Roko
...vzhledem k tomu, že se kamarádím s hastrmanem,
učaroval jsi mi těmi verši, milý pane :o))
(jak to, že jsem na tebe ještě nebafla??)
05.04.2006 08:16:00 | Cecilka
Nádherná, kamaráde! Opravdu se Ti moc povedla!!! Měj se super!!! Za 100 !!!
29.03.2006 22:43:00 | breet
Báječná, cituplná...
21.03.2006 20:01:00 | Zdeňka
Nádhera, tenhle druh překrývaného verše miluji. Pěkně provedné a metafory přímo zvoní..:-)
21.03.2006 10:55:00 | Buližník
