Protiklady

S typickou pohrdavostí
co se v nás mísí
s klidem
všech změn,
si troufám pro sebe žít.

S prohraným vítězstvím
co se blíží
rychle
a vypjatě
s žádnou falešnou hořkostí.

S touhou jen tak být
bez plné radosti,
cítit tok myšlenek
v sedě
s výraznou povrchností.

Se smutným cítěním,
se všemi prožitky
chvílemi přemýšlet
v absurditě
nejistoty o nitru svým.

S výřečnou znalostí
beze vší lži
a rytmickým tepem
nevědět
o existenci duší.