Anotace: ...o tom, co dělá den pro mě krásným (zadání z hodiny slohu, ale tam to nikdy číst nebudu : )
Vyjede na saních
do bělavé nicoty,
ruce mé ve dlaních
svírá pln jistoty.
Na slonu houpá se,
rolničkou zazvoní
a mlčí o kráse,
když se ke mně nakloní.
Zatančí ve trávě
a pak s tváří zářící
pouští po Vltavě
parníky na lžíci.
Korále z červánků
kol šíje připíná,
konejší ke spánku
a louče zhasíná.
V oheň se přemění,
uletí ke hvězdám,
o sebe opření
zůstanou každý sám..
hodně vybízí k zamyšlení, zdali je "princ na koni" ten pravý, i přesto, že nás má rád. Může nám dávat dary, lichotit nám, ale přesto nebudeme šťstni...
22.03.2006 17:09:00 | Lisa Kloboučková