Dlouhé ostré kočičí drápky
lechtají mě na tvářích,
nechám mysl, ať si sama
své představy vytváří.
Vidím zlatou mořskou pannu
jak mě dráždí ploutvou svou,
cáká na mně kapky vody,
pak mizí pod hladinou.
Pak jsem spatřil kopřivu
jak mě hladí na nose,
krouží celým nahým tělem
a pod zemí ztrácí se.
Cítím taky kulový blesk,
jek mě chladí v podpaží,
prolítne mi kolem nohou,
pak nade mnou rozpaží.
Náhle mě budí ostrá bolest,
krev se valí z tváří k botě,
malinko to s lechtáním teď
přehnalo mé malé kotě...
čichám, čichám...
voní to tu člověčinou :o)
navzdory veršům rozbásněným...
a hravě se dovádělo...
od ježibaby letí ocenění!! ;o)
30.03.2006 15:10:00 | Cecilka
Hezká hravá, jen tam občas trochu nesedí rytmus a nějak se mi nelíbí ta předposlední sloka.
30.03.2006 15:09:00 | JardaCH
Dáfám stofečku. Krásně náladová s krásným jazykem,v té poslední sloce si vypouštím slůvko "teď", zní mi to lípějc.
30.03.2006 12:41:00 | Miskitka