první jara den, tři stěny a podlaha
první jara den, tři stěny a podlaha
Nejtmavší roh, kde se dá
A právě tady sedím já
Hniju, izolován jsem
Jen na dráty napojen
Pro vlastní potřebu se nemeju
Zatuchám
Lupy se mi sypou, jako sníh
Tady v rohu, a za oknem je jaro
Sedím, záda bolí, hrbím se
Když popocházím konat potřebu
Jen dva metry ode mě, za zdí
Svítí slunce, ale tu je stín
Letmými pohledy, zachytávám
Tu jarní zář za oknem
A jak tak modrá obloha je stále tmavší
Záda bolí víc, a vstát se nechce mi
A právě tady sedím já
Hniju, izolován jsem
Jen na dráty napojen
Pro vlastní potřebu se nemeju
Zatuchám
Lupy se mi sypou, jako sníh
Tady v rohu, a za oknem je jaro
Sedím, záda bolí, hrbím se
Když popocházím konat potřebu
Jen dva metry ode mě, za zdí
Svítí slunce, ale tu je stín
Letmými pohledy, zachytávám
Tu jarní zář za oknem
A jak tak modrá obloha je stále tmavší
Záda bolí víc, a vstát se nechce mi
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Zatraceně depresivní.Sakra chlape tvoje dílka mám fakt ráda:)
31.03.2006 22:37:00 | temnezakoutimojiduse
Velmi depresivní. Ale jaroje krásné i za oknem, když už to jinak nejde. Zajímavé obraty a přitom takovéjednoduché, nenašroubované. Jednoduchost mám ráda.
30.03.2006 12:37:00 | Miskitka