Vidím ten den před očima
Jako dnes by to bylo
Koně po asfaltu cválají
A na voze za nimi
Sedím já a táta
Je parný letní den
A horkým vzduchem
Se v ukolébávající rezonanci
Nese klapot kopyt o asfalt
A hraje tu nejkrásnější
Píseň života
Co mé nitro zaplavuje
Pocitem sounáležitosti
S člověkem co na dotek
Vedle mě na kozlíku sedí
Jo dětství a vzpomínky s ním spojené...
Někdy jsou smutné a někdy kouzelné.
Pěkné :-))
12.04.2006 13:20:00 | Roko
Taky mám koně s tátou spojené... (však víš)
básenka hladí po duši i po těle...
:o))
12.04.2006 10:13:00 | Cecilka
Synové a otcové...zase jsi pěkně maloval..je to jako okamžik zachycený na černobílé fotografii.
12.04.2006 08:46:00 | Hančí