Jsi větou bez čárky,
převisem nad srázem
koryta Nežárky,
když noc jde za mrazem.
Den visí na hraně
poutníkům pro radost,
námořník z Bretaně
usrknul Calvados.
Jsi tečka za větou
MLČÍCÍM OBRAZEM,
vzdálenou planetou
převisem nad srázem.
Spadlas mi do kávy
jak grafit do květů
a ruce toulavý
utichly v sametu.
Hezké, poetické. Můžu. Tyhle krátké verše jsou dost těžké, aby to nebylo pitomé. A tohle není.
13.04.2006 10:25:00 | JardaCH
Ani Stará řeka není k zahození...
máš tady jedno vodácké potvrzení :o))
Věta bez čárky... bez tečky by to nešlo?
Že by se prolnula v jediné nekonečno? :o))
Tohle je nádherná básenka...
13.04.2006 10:10:00 | Cecilka