Proč?
Proč?
Tak tu zase sedím sám,
sám, bez Tebe.
Zdi se na mě tlačí,
tlačí ze všech stran,
úzkost v srdci
a křeč v hlase,
strach se na mém těle pase.
Už zas vidím černé mraky,
už se točí nad hlavou,
na okap už sedaj straky,
nohy klesaj únavou.
Beznadějný pocit stresu,
vniká do žil stále víc,
nevím kolik toho snesu,
ale nechci vidět snad už nic.
Proč tolik zkoušek na mě házíš,
proč mi stále vzdoruješ,
proč mě dáváš do nesnází
a pak se mnou bojuješ?
sám, bez Tebe.
Zdi se na mě tlačí,
tlačí ze všech stran,
úzkost v srdci
a křeč v hlase,
strach se na mém těle pase.
Už zas vidím černé mraky,
už se točí nad hlavou,
na okap už sedaj straky,
nohy klesaj únavou.
Beznadějný pocit stresu,
vniká do žil stále víc,
nevím kolik toho snesu,
ale nechci vidět snad už nic.
Proč tolik zkoušek na mě házíš,
proč mi stále vzdoruješ,
proč mě dáváš do nesnází
a pak se mnou bojuješ?
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Hodně rozumím člověk ztrácí sílu a často v životě se cítí sám,a proto sáhne po papíru.
11.04.2024 17:04:19 | mkinka
Vlastním básničku tohoto stylu ale bohu díky už to mám za sebou.Umím se vžít do toho co prožíváš a tak ti radí vše má svůj čas ani se nenaděješ a budeš psát o něčem jiném mnohem mnohem veselejším.Zdar ať se daří!
20.04.2006 23:00:00 |
kdo ví, ale určo tě má ráda.. :)
20.04.2006 22:50:00 | Sharon