V korunách z rozkvetlých japonských třešní
Stříbrný prach vlas jak eben smáčí,
Láska je něco abstraktního...
Je pošetilá...
Okouzlení
Dotekem citlivým zasloužené pokory.
Umlčení ducha k úctě vnitřnímu klidu,
Má mysl nepatří nikomu...
Jsem jedinečná...
Útěcha.
Já a mé druhé já.
Protiklad, všestrannost, dokončení..
Jsem šťastná z uvědomění si samy sebe.
Dvě vteřiny po orgasmu taky nepopíšeš.
Nesktečně skutečná chvíle
Uklidnění. Smysl. Seberealizace.
Žena je roztoužené umění...
Wow, teda to je naprostá symfonie slov, nechápu jak někdo mohl dát ucházející. Tomuhle dám stovku a je mi úplně jedno jestli je to po formální stránce dobře nebo ne, protože volnému verši nerozumím, ale to hraní se slovíčky je tak kouzelné, že prostě nemůžu jinak a navíc Japonsko miluju.
24.04.2006 11:13:00 | Epona