Šťovíková

Tahle je veselá, líbííí!!

14.05.2006 17:43:00 | Jindřich Mokroš

Neboj, to není o mně..ta řada zlá a konečná!!! jen tak lehko se nevzdávám:-) Jsi sluníčko!!!

09.05.2006 14:40:00 | Mirka Hedbávná

Šťovík venku, ten je skvělý,
krásně žízeň zahání.
Člověk nemusí jít do hospody
když se lesem trmácí.
Stačí kousnout a světe div se,
je jako nektarem napojen,
rozum přitom čistý ostrý,
šťovík budiž veleben.

05.05.2006 13:48:00 | risik

Já v dětství taky jedla jsem ho ráda
a ještě pak "zaječí zelí", jeho kamaráda.

04.05.2006 16:15:00 | Roko

...a já ze šťovíku mívala kopřivku :-(

04.05.2006 16:01:00 | no

Sis vybrala mou oblíbenou bylinku, tu jsem se jako prvek naučil poměrně záhy požírat :o)

Lepší šťovík za uchem
než se tahat s lopuchem

04.05.2006 15:38:00 | Bajaja

Šťovíku není nikdy dost,
občas je žvýkám pro radost.

04.05.2006 14:03:00 | Anny

No jasně, pelyněk je na žaludek :O)
Zatím přijmi vřelá slůvka díků,
příště budu lépe koukat do kotlíku.

04.05.2006 10:35:00 | Mourek

:-))... to přejde (navíc: člobrda občas musí ty kyselý ksichty někde natrénovat, ne ?)

04.05.2006 10:21:00 | skaj

Vidím, že i šťovík na louce žití
může být dost použitelné kvítí :o)
Co když ale objeví se pelyněk,
kde třeba čekáš rudé růže?
Tady je dobrá rada drahá,
dát do salátu ho už nepomůže.

04.05.2006 09:39:00 | Mourek

šťovík i mě celým dětstvím..provázel snad denně
žvýkala jsem jak jsem mohla vitamíny cenné
možná proto usmívám se téměř bez přestání
šťovík jako protiléčka před zapšknutím chrání :o))

04.05.2006 08:10:00 | šuměnka