Návštěvnost
Vím
Vím
Učím sny létat nad vodou
Pro pár doteků těla
Pro kousek nebe u nohou
Vím, už je hodně hodin
Zítra je přeci také den
Po kapkách tiše hodím
Svou duši šelmám za plotem
Vím, horkost z dlaní sálá
Radši je sněhem ochladím
Tak jako kdysi pára
Nebo to snad byl bílý dým?
Vím, že jsem příliš smělá
Nebudu kapkám deště lhát
Vždy taková jsem býti chtěla
Ve státě tvrdohlavý stát
Nezlobte se na moji smělost
Pod slupkou schován křehký plod
Divoké karty hodím přes most
Do spárů rozbouřených vod
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskNaučit létat sny,
to umění bych ocenila,
však duši přes plot šelmám?
Ne abys jí hodila!!
Stát ve státě
a vesmír ve vesmíru,
to potřeba je být...
tvořit si vlastní sílu...
Tleskám!!! :o)))
26.05.2006 15:10:00 | Cecilka
souhlasim je pekna libi se mi dneska jsem uz myslela ze tady nenajdu zadnou ktera by se mi tak zalibila 100%
25.05.2006 14:01:00 | 89Rosa
smělá jsi a smělost je směle vypovídající
25.05.2006 14:00:00 | Mirka Hedbávná
líbí se mi,hezky zpracované*-S-
25.05.2006 12:41:00 | Skywalker
tak dneska u mě boduješ mezi všemi na výbornou..protože to je báseň o něčem!! lehká..a otevřeně křehká!!
25.05.2006 12:28:00 | šuměnka
Tohle se mi moc líbí. Nevím přesně proč ale připadá mi to jako naivně popsaný pocit vzteku nebo beznaděje a ta naivita tomu dává duši.
25.05.2006 12:03:00 | petrzal