Anotace:

Tak prázdno,
to co chybí, budu postrádat stále,
ráda bych se rozloučila
a dala minulosti vale.

Ale jak se říká,
minulost tvoří vše budoucí,
takže jsem zas jak
ten volající o pomoc - bytost tonoucí.

Nečekám na pomocnou ruku,
tu si musím podat sama,
já jen potřebuju vědět, že tu jste se mnou,
vy všichni - i táta a máma.

Já se nebojím ničeho na světě,
bohužel jen sama sebe.
Snad stále potřebuju vědět že žiješ
a jek se ti vede.

Neumím být bez tebe,
ale ani po tvém boku,
nepřipadám si jak naivní dvacítka,
ale jako střenka co počítá sto roků.
Autor Květa, 08.06.2006
Přečteno 343x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Báseň je pěkná.Úplně ji také prožívám. Vzala mě za srdce.--sen.

08.06.2006 21:14:00 | s.e.n

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí