Rada

Anotace: tyhle řádky jsem psala jednomu človíčkovi, který si hrál na někoho úplně jiného, než jakým byl, na povrchu tvrďák, uvnitř samá deprese... dneska už je na tom jinak

Snad smím Tobě pár veršů dát,
-teď vím, že velké T chci psát-
máš krásná přání, sny a touhy
a život zas ne tolik dlouhý
pro čekání, až spadne z nebe,
co udělá tak šťastným Tebe.
Čteš knížky, co dát moudrost umí,
víš, že Tvé já jim porozumí?
Tvá cesta určitě cíl změní,
až v srdci zbyde odpuštění,
až lenost pustíš stezkou jinou,
k cíli se vydáš s novou silou.
A to, co mluvíš, dobře víš,
že většinou tak nemyslíš...
Proto zkus divnou hru teď hrát,
že to, co řekneš, má se stát.
Třeba pak slova, jež z úst plynou,
vytvoří budoucnost Ti jinou...
Stačí jen chvilka přemýšlení
a přání v skutečnost se změní.