Když podívám se do zrcadla
na tu lesklou plochu,
vidím na ní hned dvě tváře,
ale nelekám se ani trochu.
První tvář je fyzická-
hnědé oči, vlasy...
Druhá tvář je výraz můj-
to, co cítím, asi?!
Jednou slza po tváři mi stéká,
po druhé zas úsměv zdobí ji.
Někdy cítím se jak víla křehká,
jindy pohledem zas zabíjím.
První z tváří o mně nepoví ti nic,
snad jen, že jsem žena a jak vypadám.
Ta druhá však ti poví mnohme víc,
že je ve mně upřímnost, láska, bolest, vztek i něha