Je jako dvě Země na jedné ose.
Je jako kasička v kostele plná proseb.
Je jako dvoje struny na jedné kytaře.
Nemůže za to. Má dvě tváře.
Prý je to nebezpečné, říkali.
Aby to neslyšela, tak šeptali.
Ale ona nebyla blázen..
Chodila po městě pozpátku.
Knihy nikdy nečetla od začátku.
Dívala se kolem a sledovala,
a když se ptali co, tak mlčela.
Jen na ni ukazovali
a smáli se z dáli.
Ale ona nebyla blázen..
Jen jeden mohl vidět, kdo je.
Jen jeden ničil ty rozbroje.
Nebyla to dívka z tohoto světa.
A mu na to stačila jen jedna věta.
Mimozemšťanka tam zvrchu?
Či má jen mysli poruchu?
Ale ona není blázen...
Je to dobré. Líbí se mi opakování. "Ale ona nebyla blázen" To mi sedí. Fajn!
15.07.2006 20:19:00 | šedá bílá myška
Na verši by to chtělo trochu zapracovat, ale jinak se mi básnička líbí. Také jsem na podobné téma napsala básničku - Pravda bláznů.
15.07.2006 17:10:00 | evazjersina