Mimo dosah našich uší
Kam až oči nedohlédnou
Krajina je bludných duší
Tam vydal jsem se ve snu jednou
Divná je ta krajina
Když jí člověk prochází
Tolik duší-každá jiná
Se v té zemi nachází
Duše jak vesmír nekonečné
Zároveň však často malé
Hořící jak svíce věčné
Plny strachu,co se stane
Nevěrné i příliš věrné
Oddané i prokleté
Duše jako smola černé
Naivní duše dítěte
Někdy plné nenávisti
Jiné láskou planoucí
Či zelené od závisti
Nebo v smutku tonoucí
Neznámé a přesto milé
I do naha odhalené
Nevinné i provinilé
V temném mraku zahalené
Ta krajina bludných duší
Tolik citů,zla i krás
Někdo ví to,jiný tuší
Kolik duší se skrývá v nás