Je to už dávno, sto roků snad
já viděla anděla v okně stát
byl spanilý a v bílé říze
lákal mně k sobě blíž a blíže
Neodolala jsem a v okamžiku
stála jsem dole na chodníku
a byla průhledná
On zalét se mnou k výšinám
a ukázal mi moje tělo
co bezvládné tu v loži dlelo
lákal mě ke svým končinám
Zpěv ptáků, vůně květin...
sním si tak a přitom letím
cestu dlouhou však odmítla jsem
rozhodla jsem se pro bytí
měla já k tomu důvod pádný
pro moje děti zůstat tu - žíti
je to taková poezie, ve které je jasně cítit ženský faktor.. trochu mě odrazují některé rýmy
16.07.2006 16:57:00 | Sowak