Kolik zbabělců...

Anotace: Doufám, že se tam nenajdete přátelé.....

Kolik zbabělců ještě zhyzdí kříž horkým vínem bytí?
Kdo další zaprodá se půvabům polomrtvým?
Přeludem smrdutým zahalí šrámy v dým sypký?
Slatinám rozkošným se oddá jak šeredné kvítí?

Kolik bloudů zoufalých ještě v skonu najde druha?
Klamem švitořivým si nechá laskat rány?
Prostopášně krkavců se ujme a hýčkat bude vrány?
Zetlí na marách lásky jako nepotřebný sluha?

Kolik tupců ještě nechá vnořit ocel do svých dlaní?
Kdo další vznítí se a v Tartaru si svlaží tváře?
Pro ovečku omámenou tančit bude před oltářem?
Osuší se dračím pláčem na větrných saních?

Kolik hlupáků a klaunů rozpustí se ještě v blátě?
V morových kobkách oplodní Psýché zatrpklostí?
A hnisem z poupat zkropí ohlodané stvoly kostí?
Chtíčem hrdla proříznou si, klopýtajíc bez závratě?

Kolik dalších snivých bardů vzejde z rozmrzelé půdy?
Popelem slov omráčí se, jed rýmů jazyk obalí?
Kdo zbaví je té tíže, jíž samotní blázni zkovali?
Prorvou mrákotou Múz své slastí zkřehlé údy?

Kolik nevěstek ducha své srdce ďáblu zanechá?
Zasejí snad vášeň svoji na vyprahlém hrobě básní?
Milenci stejně oškliví jsou, jakkoliv jsou krásní?
Vyraší z úst žádostivých něco víc než útěcha?

Kolik zrůd a chtivých vlků rozkvete za maskou pletich?
Rozjasní se zádumčivým svitem batolivá stařena?
Smí hříšná duše žebrat pouze když je škvařena?
Je snad stigma tužeb vředem na bělostné pleti?...