Těžký život

Anotace: Zkuste si někdy poslechnout, co si ráno sám pro sebe říká bezdomovec na lavičce v parku...za co se modlí...jaká má přání...

Jak zvuk zaříznutý pod kůži,
jak osten hladovějíc po růži,
jak kra co rozrazí vlnobití,
tak ostré je mé živobytí.

Nestačí se jen protloukat,
nestačí všecko odkoukat,
nestačí jen tak hloupě snít,
musíš se sám jít vykoupit.

Mě tohle nikdy nebavilo,
mě se to nikdy nelíbilo,
mě se jen líbí flákat se,
ruce nosit v prázdné kapse.

Bože dej ať se nasytím,
bože dej ať se nestydím,
bože dej mi i něco vyžebrat,
a nikoho na lavce neobrat.

Jsem zbytečný, já tohle vím.
Jsem zbytečný, však taky sním.
Jsem zbytečný, ale odpouštěj
a klidně zemřít mi dopřej.