Návštěvnost
...byl jsem to ditě...
...byl jsem to ditě...
a tma padla na jeho střeva...
Zpoza rohu se ozývá úpěnlivý dětský pláč
a zařezává se do mozku...
Z přízemí nálevny je slyšet sborové ŽIVIJÓ!!!
načež je vynesena ven další mrtvola - muže.
Ten s již spícím zvířetem tvoří bolestivé sousoší
a mlha je milosrdnou zástěrkou činů...
ŽIVIJÓ!!!
V rohu ulice prosí opuštěné dítě o další hodinu života
opuštěné....
ŽIVIJÓ! ŽIVIJÓ!!
Marné, jak marné je bytí tohoto světa...
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tiskděkuji, o ten pocit právě jde. Je to spíš obraz než báseń
10.01.2007 22:27:00 | had
není to pěkné čtení o pěkných věcech, to ani nemusí, ale mělo by tam být ,,sdělení,, proč ten pocit, aby se dalo porozumět...
07.08.2006 20:52:00 | koloušek
Trochu mě mrzí, že není veršovaná, ale takhle to přišlo.To všechno jsem zažil v záblesku jakési vzpomínky, která nevím, kam a komu patří...
06.08.2006 22:07:00 | had
Já myslím, že tam křičí vcelku správně, bez něj by si člověk asi sotva uvědomil tu propast mezi lidmi a jejich světy, protože kdyby křičelo málo, možná by přece ten slabí dětský křik někdo uslyšel, takhle ale nemá šanci. Snad jednou bude méně ŽIVIJÓ a více dětského smíchu.
05.08.2006 16:31:00 | Epona
Yop!Zajímavé.Líbi se mi,akorát že možná moc křičí to tvé ZiVIJOO..ale budiž:))
05.08.2006 14:24:00 | Kurt Ježíš Cobain