Modročernožlutobílý,
kde ses na mé ruce vzal?
Byl to dárek a dost milý,
někdo mi jej daroval.
Ležel na poličce sám,
k ostatním se nehodil,
teď na ruce ho stále mám,
co jeden chtěl, druhý by zahodil.
Modročernožlutobílý,
díky, že tě mám,
neztratím tě, to mi věř,
na ruce tě pohlídám.
Jsem ráda, že jsem ti udělala radost. Ale nemyl se, není to tak, že bych ho zahodila. Je vzpomínkou na něco, co trvalo jen malý okamžik a teď už to pro mě nemá význam, nebo si to aspoň myslím. A kdyby se někdy něco změnilo, vím, že u tebe je v bezpečí...
06.08.2006 14:55:00 | Gina Rocca