Místo zázraků

Místo zázraků

Anotace: Vzpomínka na znovuvysvěcení zapomenutého poutního místa nedaleko obce Srní na Šumavě, kde byla v roce 1950 zbořena pohraničníky kaple, zvané Hauswaldská.

Zde u skalního pramene bylo to místo požehnání,
kde poutníků zástup od nepaměti
s vírou nacházel uzdravení a klid,
sem matky přinášely neduživé děti
do stínu kaple kamenné, kde čas byl díkůvzdání,
kde slepým zrak se mohl navrátit

Tak bylo a mělo tak být vždycky,
však rudý mrak až sem zasel svoji hrozbu
co k zázrakům má jen posměch sarkastický
Pak Bůh zamítl zmateného lidu prosbu
a smrky kol sklonily hlavy při výbuchu min
Rozhozen je kámen do šumavského hvozdu
Co v odvetu zpupných těchto gest
ten soudce co výčet lidských vede vin
jen plevelu dal v těch místech kvést
ve stínu keřů a kapradin

Půl století mlčela ta místa
a poutník kráčející do strmého vrchu
stranil se těch opuštěných cest
kde člověk nezatouží po oddechu
Však vodu živou nezkalila zloba,
tak voda, co zůstane vždy čistá
srdcem i duší čistou poctila zdejší lid
pokorně čekající až jiná příjde doba
kdy místům posvátným se svatý vrátí klid

Tak stalo se, i já jsem při tom byl
a voda opět k doteku tě nutí,
kámen vydal svědectví a Bůh jej posvětil
Tak modlitbu vyšli do šumavského kraje
žes zázraku přítomen byl procitnutí
kdy místo znovuzrozené odkrývá jinotaje
Autor j.c., 14.08.2006
Přečteno 387x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

...a v jinotajích voda tiše zpívá
o lidském soužení a bolu rozprostřeném,
který tu pochovaný... sama zůstává živá,
aby nás pohladila... po duši... i těle...

Děkuji!!!

19.07.2007 16:47:00 | Cecilka

Jen pár gramatických nepřesností, jinak moc hezké, přestože téměř politické. Srní mám moc ráda.

11.09.2006 10:22:00 | Lilyth

Chtěla bych být u pramene
na chvilku s tebou... sama...
poslouchat, co mi prozradí
voda... mezi kapkama...

:o)

Chtěla bych být u pramene
na chvilku sama... s tebou...
a nechat se jí pohladit,
tou vodou... posvěcenou...

22.08.2006 12:54:00 | Cecilka

Ta voda je tady od úsvitu věků
průzračný pramen
ve stínu kvetoucího hlohu,
co zasvěcen býval
už pohanským bohům,
ledově čistý
podobal se léku
na všechny nemoci
a trápení duše
a vodní víla
střežila jeho klid
Nemůže zaniknout,
nemůže být prostě zrušen
všechny nás přežije
a tak to má být...

17.08.2006 09:10:00 | Branwen1

Jsem taky pošuk, který se narodil zrovna, když bourali tu kapli, tak ho to asi kapánek poznamenalo.
Petr

14.08.2006 23:06:00 | weitinger

Když jsem si to přečetla, tak se mi nevím proč vybavily hry, které jsme na táborech a vlastně i teď, když jedu do přírody, hrávali a hráváme. Prouplouvání dějinami za pomocí naší fantasie. Byla by to nádherná součást kvestu, rozdělit tuhle báseň...přidat úkoly a za každý by se získala část, až by se dala dohromady tahle krásná báseň a odměnou by byl prožitek z ní. Ale to by asi chytlo fakticky jenom takový pošuky jako jsem já a mně podobní:)))

14.08.2006 20:22:00 | Epona

Je to taková Wolkrovina, na kterou už nejsem tu moc zvyklý. Musel jsem se několikrát včíst, abych se vůbec naladil. To ale není Tvoje vina, to je tím co čtu před tebou a okolo. Když se začtu a vrátím se o sto let zpět, je to špica...

14.08.2006 19:48:00 | Buližník

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí